Nemoc

Nejsem žádná spisovatelka. Nemám talent a tak toho raději moc nepíšu. Občas se mi ale stane, že se v mém životě děje něco, co prostě musí ven. Něco, o čem si nemůžu jen klidně bez emocí přemýšlet pod peřinou a mít to ukryté v hlavě. To se mi stává ve dvou případech. Když mám z něčeho obrovskou radost a naopak, když mě něco trápí. Nová práce, nový úspěch, nové přátelství, nová příležitost, tyhle šťastné chvíle mám vždy chuť vykřičet do světa. Ale dnes tu jde o něco jiného. O nemoc. Teď si říkám, že to zní docela dramaticky. Ale nebojte se, neumírám. Zatím. 

Prostě mě skolila nemoc. Chřipka, angína, nějaká bakterie nebo vir, co já vím. Aha, ta holka má chřipku, to je fakt tragédie. Něco takovýho si asi teď říkáte. 

Jsem člověk, který nebývá nemocný. A to i přesto, že vážím pár kilo, nevedu zdravý životní styl a neláduju se denně vitamínama. Asi jsem se narodila jako velice imunní jedinec, haha. Vlastně si nedokážu vzpomenout, kdy naposled jsem byla nemocná. Jo, párkrát do roka mě pobolí hlava, nebo dva dny smrkám víc než jindy, ale to není nic vážnýho. No a teď se to stalo. V tu nejvíc nejnevhodnější dobu, kdy se za den nezastavím. Polykám jeden paralen (to neni reklama) za druhým, vedle mě leží hora kapesníků a pomalu mi začínají docházet kapky do nosu. 
Když už se mi tohle stane, řeším to vždy následovně. Vezmu si všechny léky, které doma najdu, smrkám, jim mandarinky, naříkám a čekám, až to přejde. Kromě toho dělám to, co vždycky, takže pak omdlévám v obchodech nebo přicházím o hlas na mých hodinách ve školce. No a rozhodně nechodím k doktorům. A mojí mamce a příteli to trochu dost vadí. Ale doufám, že vy mě podpoříte, kdo souhlasí, že doktoři jsou děsiví? Tentokrát jsem ale svůj boj po šesti dnech vzdala a uvážila, že ti dva mají asi pravdu. A proto se odvážně vydám za doktorem zjistit svou diagnózu.


Až s nemocí jsem si uvědomila, kolik povinností mám. A že dělám spoustu věcí, které ani nevnímám. Že lednička není samodoplňovací, že pes musí taky něco jíst. Že mokré ručníky se na hromadě neusuší a že nádobí ze dřezu nezmizí. Nikdy jsem nad tím tolik neuvažovala. Ale když jsem přišla slabá, na pokraji zhroucení, domů a uviděla všechen ten chaos, uvědomila jsem si, že to nezvládám. Že prostě nemůžu takhle dál fungovat. (Co si budeme nalhávat, nefunguju teď vůbec.) Povinností mám asi pocaď. Teď mám ruku asi v úrovni čela. A ty povinnosti se s nemocí hrozně těžko zvládají. Vůbec jsem si nemyslela, že nemoc udělá tolik. Snažím se zvládat všechno, co normálně zvládám, ale začínám chápat, že asi budu muset vše odložit na týden stranou. Teď mě napadá, zajímalo by vás, co tak dělám? Myslím kromě toho, že pořád nakupuju a párkrát do týdne píšu článek. 

No nic, už asi chápete, proč moc nepíšu.

Mějte se krásně a choďte k doktorům, fakt
Zdroj obrázků tumblr

CONVERSATION

12 komentářů:

  1. haha,to máme rovnako :D tiež nebývam chorá, a keď to príde,tak mám pocit že sa deje niečo hrozné,a nech to už hneď prejde,lebo sa zbláznim :D ja mám vždy pocit, že to neprejde a že mi to ostane :D a tiež si vtedy uvedomujem viac, čo robím v bežné dni,keď nie som chorá :)
    prajem ti teda hlavne uzdravenie a veľa síl :) hlavne oddychuj, pretože to môže byť aj z vyčerpania
    MakeUpByVeo

    OdpovědětVymazat
  2. Možná se příště také odhodlám zajít k doktoru, po třech letech by to asi bylo fajn. Doktoři nejsou nic dobrého, jen cpou léky i když se vlastně člověk dokáže vyléčit sám (neříkám, že to tak je vždy).
    Tak se těším, až budeš zdravá na nové články a na setkání ♥.
    Brzy se uzdrav ♥

    SAGI Style

    OdpovědětVymazat
  3. Tak to máme hodně podobný, jen od tý doby, co jsem mámou, je to vážně dost těžký bejt nemocná. To dítě to prostě vůbec nechápe :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Úplně tvůj článek chápu. Já mám taky sposustu věcí a tak jakmile teď zacítím bolest v krku, polykám prášky, piju litry čaje a snažím se hlavně pořádně vyspat. Snad se brzo uzdravíš!

    OdpovědětVymazat
  5. Tiež som nikdy nebyvala chorá a teraz už ležím s plným nosom takže viem presne ako sa cítiš 😷😶

    OdpovědětVymazat
  6. Jej, tak to mě mrzí, že jsi nemocná :( Já už s chřipkou bojuju dva týdny a konečně mi je už aspoň trošku líp :) Taky k doktorům strašně nerada chodím, ale třeba teď už jsem tam radši šla rovnou, vždycky si totiž říkám, že budu v pohodě, že to nic není a pak odcházím rovnou s antibiotika..
    Tak doufám, že obě brzy budeme v pořádku :)

    Another Dominika

    OdpovědětVymazat
  7. Tenhle clanek mi mluví z duše:D byla jsem teď po dlouhé době take hodne nemocna a měla jsem fakt všechno možný. A ten obrázek, velmi vystihujici :D Jsem jak dospěly dítě, normalne "velká" ale kdyz jsem nemocna tak jsem proste jak děcko :D Co nechce ani polykat prášky 😂 No jinak s psaním to tam teď take stejně. Preci se do toho nebudeme nutit. Ale ono to zase přijde :)

    OdpovědětVymazat
  8. Já jsem nemocná často, mam imunitu uplně na prd. Navíc když už to na mě přijde taky nikam nechodím :D a když už tak mě tam musí dotahnout babička :D tak jako s urazama. Všechno necháám až mě to dostane tim zpusobem, že se nemužu ani postavit... nezodpovednost ke zdraví lehce..

    S psaním sie problém nemám ale spíš se zveřejněním, mam dopsané 3 články, ale z nějakého duvodu je nehodlam pustit ven, vždycky najdu něco co je naprd...

    brzy se uzdrav :))

    OdpovědětVymazat
  9. Tak toto sedí přesně i na mě :) Je to cca dva týdny, co na mě dolehla nějaká chřipka (nebo něco podobného, k doktorovi jsem nešla, tak si nejsem jistá), musela jsem nějak fungovat, a tak jsem si moc nepřipouštěla, že jsem nemocná, ale najednou jsem v práci nic nestíhala, doma bordel a nic k jídlu...

    On si člověk uvědomí, co vše dělá, až když to dělat nemůže.. Snad už je ti lépe :)

    OdpovědětVymazat
  10. Jsem na tom teď stejně, přeju brzké uzdravení.)

    OdpovědětVymazat
  11. jestli jsi ještě nemocná brzy se uzdrav, já psala podobný článek minulý týden, na téma nachlazená.. no byla jsem spíš nemocná, teď jak se to počasí střídá a je spíš hnusně, je skoro každý nemocný :(

    Somethingbykate

    OdpovědětVymazat